Verš 1 – A přišla dlouhá noc a po ní žádné ráno… (O. Scheinpflugová)

Verš 2 – …žít je tak složité a umřít tak prosté… (O. Scheinpflugová)

Verš 3 – Není smrti, zůstává stále živý, kdo spravedlivý byl a dobrotivý. (Fr. Halas)

Verš 4 – Cokoliv jsme na tobě milovali a čemukoliv jsme se obdivovali, trvá a potrvá v očích všech a ve věčnosti časů. (Tacitus)

Verš 5 – Až umřu nic na tomto světě se nestane a nezmění, jen srdcí několik se zachvěje v rose jak k ránu květiny. (J.Wolker)

Verš 6 – Dotlouklo navždy to dobré srdce, klesly studené ty upracované ruce, anděl smrti políbil tu milou, ustaranou tvář.

Verš 7 – Nikdo nám neřekne, nikdo nám nepoví čím byla maminka každému z nás. Nikdo ji nevrátí, nikdo ji nevzbudí, nikdy již nezazní nám její hlas.

Verš 8 – V životě se loučíme mnohokrát s maminkou jenom jednou. Kdybychom si oči vyplakali její už se neohlédnou.

Verš 9 – Není smrti tam, kde byl život vyplněn prací, láskou a obětavostí.

Verš 10 – Po utrpení klid…

Verš 11 – Je země mrtvých a je země těch, kdo žijí a mezi nimi láska, to je most který všechno přetrvá a všemu dává smysl. (T. Wilder)

Verš 12 – Za Tvoji nežnou lásku, péči o nás, za všechna milá slova a starosti, zachováme v srdci, drahá maminko pocit neskonalé vděčnosti.

Verš 13 – Každému z nás je souzen jen doušek z poháru věčnosti.(F. Šrámek)

Verš 14 – Čas nastal všemu, všemu sbohem dát.(V.Vrchlický)

Verš 15 – Co vděkem za lásku a péči Tvou Ti můžem dát, hrst krásných květů naposled a pak jen vzpomínat.

Verš 16 – Odešla… Jediná na světě jež nikdy nezradí na ni nám zůstane nejhezčí vzpomínka, to byla nejdražší, to byla maminka.(J. Seifert)

Verš 17 – Nemáme moci abychom Tě zdrželi, máme jen své slzy…(Thákur)

Verš 18 – Vše zmizí, jen stopy Tvé práce a lásky zůstanou.

Verš 19 – Smrt není zlá, smrt je jen kus života těžkého. Co strašné je, co zlé je, to umírání je.(J. Wolker)

Verš 20 – Nic z toho dobrého a krásného cos učinil, se neztratí. Všechno zůstane.(A. France)

Verš 21 – Kdo v srdcích žije – neumírá…(Fr. Hrubín)

Verš 22 – Já půjdu tam, kam všechna pokolení odešla a lesy budou dále v slunci snít a vody budou dřímat v lesku bílých hvězd.(J. Zeyer)

Verš 23 – Neplačte, že jsem odešla, ten klid a mír mi přejte, jen v srdcích věčnou vzpomínku si na mne zachovejte.

Verš 24 – Nikdo mne nemusí slzami ctít a pohřbívat s pláčem. Když o mně hovoříte a myslíte na mne, žiji přece dál…(Ennius)

Verš 25 – Jedno srdce na světě jsme měli, jež dovedlo nás milovat. Kdybychom láskou vzbudit je chtěli, neozve se už vícekrát. Utichlo, zmlklo, šlo už spát.

Verš 26 – Nejdražší na světě je srdce matky, kdo ztratil ji, chudý je, byť by měl největší statky.

Verš 27 – Smrt je jenom bílá boží muka na rozcestí v poli. Dlouhá cesta utrmácí, nohy bolí, oči jako smutní ptáci na trávník se posadí, ruce zemi pohladí.(J. Čapek)

Verš 28 – Přestalo tlouci srdce Tvé znavené, nebylo z ocele, nebylo z kamene. Bolestí znaveno přestalo býti, nebylo léku jímž mohlo by žíti.

Verš 29 – Tak krátko jsem šel s vámi. Hle, tu se cesta dělí – a ptáci nad hlavou mi píseň nedopěli…(J. Wolker)

Verš 30 – S mým jménem budu vyslovovat Tvé vzpomínajíce v živém na mrtvé.(M. Lermontov)

Verš 31 – Život měříme skutky a ne časem.(Seneca)

Verš 32 – Žádná smrt nemůže být zlá, které předchází dobrý život.(V. M. Kramerius)

Verš 33 – Bolest zná jen málo slov a smutek nejtěžší je jako kámen němý.(V. Závada)

Verš 34 – Jak tiše žila, tak tiše odešla, skromná ve svém životě, velká ve své lásce a dobrotě.

Verš 35 – B u ď v ů l e T v á …

Verš 36 – A láska zůstala – ta smrti nezná.

Verš 37 – A za vše, za vše dík. Za lásku jaká byla, za život jaký byl . . .

Verš 38 – Byli jsme dva. Dva na vše – na lásku, na život, na boj i bolest i na hodiny štěstí. Dva na výhry i prohry, na život i smrt . . . dva !(Karel Čapek)

Verš 39 – Smrt prošla kolem. Život jde dál. Rozprostřel závoj, protkaný bolem, v něm ukryt je žal.

Verš 40 – Do smrti nejdelší Tě v dobrých lidech hledat nepřestanu.

Verš 41 – Není bolestné zemřít, vždyť všem je to určeno je však bolestné umírat mlád, před zraky rodičů svých.(Músaíos)

Verš 42 – Život máme jen půjčený – ne darovaný.(Cyrus)

Verš 43 – Čas zahladí bolest…(Seneca)

Verš 44 – …smrt vezme všechny bez výhrad…(F. Villon)

Verš 45 – Neexistuje místo na světě, kde nás nemůže najít smrt.(M. Montaigne)

Verš 46 – Spi v krajkách jak brouček v kapradí tma oči uzamyká…(J. Seifert)

Verš 47 – Shodil jsem těžké, nepotřebné břímě můj drahý Pane. Zanechal jsem svět a jako křehký člun vracím se Pane zpět.(Michalangelo)

Verš 48 – Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas. Je čas rození i čas umírání…(Bible)

Verš 49 – Vyřiďte pozdrav každému, kdo mě měl někdy rád, mně už se nikdy nerozední, budu teď věčný spánek spát…(J. Wolker)

Verš 50 – Tvé zlaté srdce, maminko, zůstane navždy s námi! Bude nám žehnat na cestu, kterou teď půjdem sami.

Verš 51 – Loučím se s Vámi, moji milí, ruky stisk dnes už Vám nemohu dát, srdce mi dotlouklo, odešly síly, loučím se se všemi, kdo měl mě rád.

Verš 52 – Klesla ruka, která tak ráda pracovala, zmlkla ústa, která slovy hladívala a oči, které se tak jasně dívaly, navždy se již zavřely.

Verš 53 – V náručí Boži, odkud jsme vyšli, všichni se navečer sejdeme zas.(J. V. Sládek)

Verš 54 – Nemůže být zapomenut, kdo kolem sebe tvořil krásu, která zůstává.

Verš 55 – Já jsem vzkříšení i život, kdo věří ve mne, byť také umřel, živ bude a každý kdo žije a věří ve mne, neumře navěky.(Jan 11 ; 25)

Verš 56 – Kdo žije v myslích svých drahých neumřel, jenom je daleko. Mrtev je ten, kdo byl zapomenut.

Verš 57 – Chlapečku bosý nebe dlaň o tebe opřelo si kapičku rosy aby nespadlo…(J. Wolker)

Verš 58 – Miloval jsem Vás všechny, chtěl jsem s Vámi žít – já nechtěl odejít.

Verš 59 – Děkuji Ti Bože za krásu i bolest života.

Verš 60 – …a duše Tvoje uslyší bít věčnost zvony večerním(J. Hora)

Verš 61 – Neplačte a nechte mne klidně spát i bez slz možno vzpomínat, nebylo mi dopřáno déle s Vámi být, nebylo léku abych mohl žít.

Verš 62 – Já pevně držel pluh na osení rád se díval, když klasům žehnal Bůh a nad hlavou mi skřivan zpíval.

Verš 63 – Děkuji za cestu, kterou jsi šel se mnou. Děkuji za ruku, která mi tak pomáhala. Děkuji za to, že jsi byl!

Verš 64 – Tolik jsi miloval život a s námi chtěl jsi být, ale osud byl tak krutý a nenechal Tě žít.

Verš 65 – Očím ses ztratila – ale v srdcích zůstaneš navždy.

Verš 66 – Končí život – ne však láska…